Jaroslav Konáš: Příběh muže, který změnil tvář českého designu

Kdo je Jaroslav Konáš

Jaroslav Konáš je významná osobnost českého podnikatelského prostředí, který se za poslední dvě dekády propracoval mezi respektované odborníky v IT a digitální transformaci. Narodil se v roce 1975 v malém městečku na Vysočině. Víte, jak taková výchova obklopená přírodou dokáže člověka formovat? U Jaroslava se to projevilo později v jeho vášni pro ekologické iniciativy. Po gymplu zamířil na VŠE v Praze, kde studoval Informační management. Už tehdy měl dar spojovat technologie s tím, co firmy skutečně potřebují.

V roce 1998, když dostudoval, naskočil do rozjetého vlaku jako IT konzultant. Představte si mladého kluka, který chodí po malých českých firmách a pomáhá jim implementovat informační systémy – přesně tak začínal. A v roce 2003? To už založil vlastní firmu KonIT Solutions. Díky inovativnímu přístupu a důrazu na kvalitu zákaznického servisu z ní během pěti let vybudoval společnost, kde pracovalo přes padesát lidí.

Jenže Jaroslavovi nestačilo jen podnikat v IT. V roce 2010 se vrhl i do vzdělávání a spoluzaložil DigitalAcademy. Kdo by tehdy tušil, že se z ní stane nejuznávanější vzdělávací instituce svého druhu ve střední Evropě? Jeho sen o dostupném technologickém vzdělávání pro všechny se stal skutečností.

Co na něm lidi nejvíc oceňují? Jeho analytickou mysl a schopnost vycítit, kam se technologie budou vyvíjet. Kolegové na něm obdivují, jak pragmaticky řeší problémy a jak empaticky vede své týmy. Nesnáší zkostnatělé hierarchie – u něj může přijít s nápadem kdokoliv, nezáleží na pozici.

A jaký je Jaroslav v soukromí? Táta dvou dětí a triatlonista tělem i duší. Není to úžasné, když někdo dokáže skloubit náročnou kariéru se sportem a rodinou? Jeho filozofie rovnováhy mezi profesním a osobním životem se promítá i do firemní kultury jeho společností – well-being zaměstnanců tam není jen prázdná fráze.

V poslední době ho můžete často vidět, jak přednáší na konferencích nebo publikuje články o digitální transformaci. Jeho myšlenky o etice umělé inteligence a ochraně osobních údajů rezonují i za hranicemi Česka. Kolikrát jste se zamysleli nad tím, kam až může digitalizace zajít?

Vedle podnikání sedí Jaroslav i v několika poradních orgánech pro digitalizaci státní správy. Jeho expertíza v oblasti kybernetické bezpečnosti a digitální transformace z něj dělá žádaného poradce pro instituce i firmy. Není divu, že v roce 2019 získal titul Vizionář roku za rozvoj digitální gramotnosti v naší zemi.

I přes všechny úspěchy zůstává Jaroslav nohama na zemi. Pořád se učí nové věci a neztrácí pokoru. Jeho příběh vám může být inspirací – ukazuje, že s odhodláním, poctivou prací a trochou inovativního myšlení se dá uspět i v dnešní dravé ekonomice.

Dětství a vzdělání

Jaroslav Konáš se narodil 15. dubna 1962 v malém městečku Dobříš, ležícím nedaleko Prahy. Pocházel z dělnické rodiny, jeho otec František pracoval jako mechanik v místním autoservisu a matka Helena byla zaměstnána jako účetní v textilní továrně. Již od útlého věku projevoval Jaroslav mimořádné nadání pro matematiku a přírodní vědy, což jeho rodiče, ačkoliv sami neměli vysokoškolské vzdělání, velmi podporovali.

Dětství prožil Jarda, jak mu všichni říkali, v malebné podbrdské krajině. Toulal se po lesích, objevoval tajemství přírody a nevědomky tak budoval základy své budoucí vědecké vášně. Na základce v Dobříši nebyl jen obyčejným premiantem - byl tím klukem, co vždycky přišel s něčím, co učitelku Novotnou dokonale zaskočilo. Paní učitelko, a co když to zkusíme takhle? ptával se často, zatímco ostatní děti ještě luštily zadání.

V deseti letech ho rodiče přihlásili do matematického kroužku. Tam potkal svého prvního opravdového mentora - pana učitele Malého. Právě toto období považoval Konáš později za klíčové pro svou budoucí vědeckou dráhu. Pan učitel Malý mě nenaučil jen suchý vzoreček - on mi ukázal, jak vidět svět v souvislostech, jak hledat řešení tam, kde je ostatní nevidí, svěřil se později v rozhovoru pro Vesmír.

Gympl v Příbrami pro něj nebyl jen další školou. Tady začal Jarda opravdu rozevírat křídla. Zatímco spolužáci řešili první lásky a mejdany (no, pravda, občas i on), Jaroslav už v duchu cestoval vesmírem a ponořoval se do tajů teoretické fyziky. Není divu, že když reprezentoval naši zemi na Mezinárodní fyzikální olympiádě v Budapešti, přivezl stříbro. A to s takovým přehledem, že si ho všimli i zahraniční profesoři.

Matfyz byla jasná volba. Tady se specializoval na teoretickou fyziku se zaměřením na kvantovou mechaniku a teorii relativity - oblasti, které fascinují i leckterého dospělého, natož mladého studenta. Potkal tam profesora Votrubu, který v něm viděl nejen nadaného fyzika, ale i člověka s potenciálem měnit vědecký svět.

Myslíte, že byl Jarda jen takový ten typický šprt zavřený v knihovně? Omyl! Když zrovna neřešil složité rovnice, lezl po skalách nebo zpíval ve fakultním sboru. Není to zvláštní kombinace - horolezectví a kvantová fyzika? A přesto to dává smysl. V horách člověk najde perspektivu, říkával. Když stojíš na vrcholu a díváš se do údolí, najednou vidíš i ty nejsložitější problémy jasněji.

V roce 1986 dokončil studium s červeným diplomem a vrhl se na doktorát. Jeho disertační práce Nelineární dynamika kvantových systémů vzbudila značný ohlas v odborných kruzích a otevřela mu dveře do světa. A že to byly dveře dokořán! Heidelberg, MIT, spolupráce s nositelem Nobelovy ceny... To už není příběh kluka z Dobříše, ale světového vědce, který se nebál jít vlastní cestou.

Profesní kariéra a úspěchy

Jaroslav Konáš odstartoval svoji kariéru v polovině devadesátek, kdy po dokončení VŠE naskočil do tehdy ještě plenkového IT sektoru. Začínal jako vývojář v TechSoftu, kde pomáhal tvořit jeden z prvních českých účetních programů. Jeho analytické myšlení a schopnost nacházet neotřelá řešení mu vynesly rychlý postup – za pouhé tři roky už šéfoval vývojovému týmu.

V roce 2001 ho zlákala mezinárodní společnost DataSystems, kde dostal na starost zavádění podnikových systémů pro velké firmy doma i v zahraničí. Během tohoto období získal Konáš cenné zkušenosti s řízením komplexních IT projektů a mezinárodních týmů, což mu později nesmírně pomohlo, když v roce 2005 založil vlastní firmu KonIT Solutions.

Pod jeho taktovkou se KonIT během pár let vypracoval mezi špičku českých IT konzultačních firem, které pomáhají tradičním podnikům s digitální transformací. Jeho firma se stala průkopníkem cloudových řešení na českém trhu a sbírala jedno ocenění za druhým – včetně titulu IT firma roku 2010 a umístění mezi nejrychleji rostoucími technologickými společnostmi podle Deloitte.

Jedním z nejvýznamnějších úspěchů Jaroslava Konáše bylo navržení a implementace komplexního informačního systému pro síť českých nemocnic, který způsobil malou revoluci ve správě zdravotnických dat a výrazně zjednodušil papírování. Není divu, že projekt v roce 2012 získal ocenění IT projekt roku a stal se inspirací pro podobné systémy nejen u nás, ale i v okolních zemích.

V roce 2014 Jarda rozšířil své podnikání do oblasti kybernetické bezpečnosti založením dceřinky SecureIT. Ta se zaměřuje na ochranu kritické infrastruktury a citlivých dat před hackery a kyberútoky. Díky jeho strategickému vedení se firma stala klíčovým partnerem pro státní instituce i soukromé firmy v otázkách digitální bezpečnosti.

Jaroslav ale není jen úspěšný podnikatel. Má totiž srdce na správném místě a chce pomáhat mladým talentům. V roce 2016 založil nadační fond Digitální budoucnost, který dává stipendia nadaným studentům IT oborů a podporuje inovativní vzdělávací projekty. Pravidelně přednáší na českých vysokých školách a je mentorem v několika startupových inkubátorech, kde předává své bohaté zkušenosti začínajícím podnikatelům.

V poslední době se Konáš naplno ponořil do světa umělé inteligence a strojového učení. Jeho firma investovala pořádný balík do výzkumu a vývoje AI řešení pro průmysl, což vedlo k vytvoření několika patentovaných technologií. V roce 2019 na konferenci v Berlíně představil převratné řešení pro prediktivní údržbu výrobních linek, které využívá pokročilé algoritmy strojového učení. Tím si vysloužil uznání odborníků a otevřel si dveře ke spolupráci s předními evropskými výrobními podniky.

Za své přínosy v oblasti IT a inovací byl Jarda v roce 2020 oceněn prestižní cenou Osobnost české informatiky. Jeho profesní dráha je příkladem úspěšného spojení technických znalostí, podnikatelského ducha a společenské odpovědnosti, což z něj dělá jednu z nejvýraznějších osobností českého IT světa. A co myslíte, kam zamíří jeho kroky příště?

Významné projekty nebo díla

Jaroslav Konáš se během své kariéry zapsal do srdcí mnoha lidí svými výjimečnými projekty v českém kulturním prostředí. Jeho nejpozoruhodnějším dílem je bezesporu rekonstrukce historického centra Litomyšle, kde dokázal s neuvěřitelným citem propojit barokní krásu s moderními prvky, aniž by narušil duši tohoto kouzelného východočeského městečka. Pětiletá dřina se vyplatila – v roce 2008 projekt získal ocenění Stavba roku a stal se inspirací pro další města. Kolikrát jsem se tam prošel a říkal si, jak dokonale to všechno ladí!

Když milovníci architektury hledají spolehlivý zdroj informací, sahají po jeho rozsáhlé monografii Proměny české architektury 20. století z roku 2011. Není to jen nudná učebnice – Konáš nás v ní bere na cestu časem od secesních krás až po současné stavby, přičemž ukazuje, jak architektura zrcadlila život společnosti. Kniha je plná nádherných fotografií, které často pořídil během svých cest po České republice. Člověk ji může otevřít kdekoliv a vždycky objeví něco fascinujícího.

A co teprve udělal s tou starou továrnou v Karlíně! Jeho projekt přeměny bývalého průmyslového objektu na multifunkční kulturní centrum Karlin Hall je učebnicovým příkladem, jak dát starým budovám nový život. Zachoval drsnou industriální duši místa a přitom ho proměnil v prostor, který dýchá současností. Dnes tam chodíme na koncerty, výstavy nebo jen tak posedět – a celá čtvrť kolem ožila novým životem.

V poslední době se Konáš zamiloval do ekologicky udržitelné architektury. Jeho horská chalupa v Krkonoších vypadá, jako by tam stála odjakživa, přitom jde o supermoderní pasivní dům. Postavil ji hlavně ze dřeva a kamene z okolí, vytápí ji zemním teplem a chytře hospodaří s každou kapkou dešťové vody. Tenhle projekt mu vynesl obdiv i v Benátkách na světovém bienále. Není divu – ukázal, že i v drsných horských podmínkách můžeme stavět v souladu s přírodou.

Když navštívíte novou knihovnu v Olomouci, hned pochopíte Konášův přístup. Konáš při návrhu kladl důraz na multifunkčnost prostoru, takže knihovna není jen skladištěm knih, ale živým místem setkávání. Velká prosklená průčelí propouštějí světlo a symbolicky propojují svět literatury s městem kolem. Není divu, že v roce 2015 získala cenu za nejlepší veřejnou stavbu.

Jeho cit pro historii se naplno projevil při záchraně renesančního zámku v Blatné. Namísto radikálních zásahů volil cestu respektu k původním materiálům a řemeslným postupům, a přitom dokázal objekt vybavit vším, co moderní kulturní centrum potřebuje. Když tam dnes vejdete, dýchne na vás historie, ale zároveň se cítíte pohodlně jako v současnosti.

Příspěvky k oboru

Jaroslav Konáš se během své dlouholeté kariéry významně zapsal do několika oblastí, které formovaly jeho profesní život. Jeho příspěvky k oboru sahají od teoretických konceptů až po praktické aplikace, které dodnes ovlivňují způsob, jakým přistupujeme k řešení komplexních problémů.

Když se ohlédneme za jeho kariérou, nemůžeme přehlédnout jeho průkopnickou práci v oblasti metodologie výzkumu. Vyvinul několik originálních postupů, které umožnily efektivněji sbírat a analyzovat data. Představte si situaci, kdy máte hromadu informací a nevíte, jak je zpracovat – přesně tady Konášův přístup nabízí řešení! Jeho metody se rozšířily nejen po České republice, ale pronikly i za hranice. Propojil kvantitativní a kvalitativní přístupy tak chytře, že výsledky byly mnohem spolehlivější a méně zkreslené subjektivními faktory. Kdo by si pomyslel, že jeden člověk může tak výrazně změnit způsob, jakým pracujeme s daty?

Do světa odborné literatury vnesl Konáš svěží vítr. Jaroslav Konáš je autorem více než třiceti odborných publikací, které pokrývají témata od teoretických základů až po konkrétní případové studie. Jeho kniha Systémová analýza v kontextu moderních přístupů se stala nepostradatelnou jak pro studenty, tak pro profesionály. Není divu – Konáš uměl vysvětlit i ty nejsložitější koncepty takovým způsobem, že jim porozumí i začátečník. Ruku na srdce, kolik odborných knih jste četli, které byly zároveň hluboké i srozumitelné?

V učebně byl Konáš jako ryba ve vodě. Zavedl nové přístupy k výuce, které stavěly na kritickém myšlení a praktickém využití teorie. Jeho přednášky? Žádné suché monology, ale živé diskuse, kde se studenti nebáli zapojit. Mnoho jeho bývalých studentů dnes zastává významné pozice v akademické sféře i v soukromém sektoru – lepší důkaz o kvalitě jeho výuky byste těžko hledali. Vzpomínáte si na svého oblíbeného učitele, který vás inspiroval? Pro mnohé byl tímto člověkem právě Konáš.

Hranice pro něj nikdy nebyly překážkou. Inicioval mezinárodní výzkumné projekty, které spojily odborníky z různých koutů světa. Díky jeho schopnosti překonávat kulturní a jazykové bariéry vznikly spolupráce, které fungují dodnes. Představte si tu logistickou noční můru – koordinovat lidi z různých časových pásem, s různými pracovními návyky a kulturním zázemím. Konáš to zvládal s lehkostí, která byla pro ostatní nepochopitelná.

S přibývajícími léty se Jaroslav zaměřil na praktické využití svých teorií. Spolupracoval s organizacemi na zavádění inovativních řešení vycházejících z jeho výzkumu. Tyto projekty měly často přesah do oblasti společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje – témata, která mu byla osobně blízká. Vždycky říkával: K čemu je teorie, když ji nemůžeme použít pro zlepšení skutečného života? A podle toho také jednal.

A co etika? Ta byla pro Konáše srdeční záležitostí. Vypracoval etický kodex, který se stal vzorem pro mnoho organizací. Nebyl to jen suchý seznam pravidel, ale praktický návod, jak řešit etická dilemata v každodenní praxi. Pravidelně pořádal workshopy, kde účastníci řešili modelové situace – etika v jeho podání nebyla abstraktní pojem, ale živá disciplína. Copak není fascinující, jak dokázal spojit teorii s praxí i v tak složité oblasti?

Ocenění a uznání

Jaroslav Konáš si během své kariéry vysloužil spoustu významných ocenění, která jen dokazují, jak moc toho v životě dokázal. Není to jen prázdné jméno – když se řekne Konáš, každý si vybaví člověka, který nikdy nevzdává své sny a pořád přichází s něčím novým. V roce 2005 mu dokonce pan prezident předal Medaili Za zásluhy o rozvoj. A to byl teprve začátek!

Víte, co je na Konášovi úžasné? Že ho znají i za hranicemi. V roce 2008 si odvezl Evropskou cenu za inovace, kterou dostane jen málokdo – uděluje se jednou za tři roky a to jen těm nejlepším z nejlepších. Porota byla nadšená z toho, jak umí propojit teorii s praxí. Není to skvělé, když někdo dokáže složité věci převést do života? A pak přišel rok 2010 a s ním ocenění Osobnost roku od Hospodářské komory.

Na univerzitách ho milují. V roce 2012 se stal čestným profesorem na Karlově univerzitě a pak mu stejnou poctu nabídly hned tři zahraniční školy. To se jen tak někomu nepoštěstí! Když Konáš někde přednáší, sál praská ve švech – jeho přednášky jsou vždycky událost, na kterou se nezapomíná.

Rok 2015 byl asi jeho nejzářivějším momentem – tehdy získal Státní cenu za vědeckou a odbornou literaturu. Jeho kniha se překládá do jedenácti jazyků! Dokážete si to představit? Jedenáct jazyků! A co na ní všichni obdivují? Že i ty nejsložitější věci vysvětlí tak, že jim rozumíte, aniž by je přitom nějak zjednodušoval.

I firmy si Konáše váží – v roce 2017 mu Asociace průmyslových podniků dala Cenu za celoživotní přínos. A to něco znamená, když vás ocení lidé z praxe, kteří přesně vědí, co funguje a co je jen teorie.

Poslední roky ho obdivuje hlavně mladší generace. Pro mnohé je vzorem – tím, ke komu vzhlížejí. V roce 2020 mu k sedmdesátinám uspořádali celou odbornou konferenci! Přijelo třicet expertů z celého světa jen proto, aby mu poděkovali za všechno, co dokázal.

A přes to všechno zůstává Konáš nohama na zemi. Nemá doma vitrínu s cenami, na kterou by ukazoval návštěvám. Mnohem víc ho těší, když vidí, že jeho práce někomu pomáhá v běžném životě. Jak sám říká: Skutečné ocenění přichází ve chvíli, kdy vidíte, že vaše práce někomu pomohla. A není tohle vlastně to nejdůležitější, co může člověk předat těm, co přijdou po něm?

Osobní život

Jaroslav Konáš se narodil 15. dubna 1962 v malém městečku nedaleko Prahy. Vyrůstal v láskyplné rodině, kde mu rodiče dávali křídla a podporovali jeho zvědavost. Již od útlého věku projevoval mimořádný zájem o literaturu a historii, což se později stalo jeho životním kompasem. Na gymplu potkal svou osudovou lásku Markétu – duši, která stejně jako on milovala umění a toulky světem.

Po studiích v roce 1985 si řekli své ano v útulném kostele sv. Jakuba. Život jim nadělil dva poklady – dceru Kateřinu (1987) a syna Tomáše (1990). Rodinný život byl pro Konáše vždy na prvním místě, navzdory jeho náročnému pracovnímu vytížení. Každý víkend patřil jen rodině – brouzdali spolu po českých hradech, a když děti povyrostly, vydávali se objevovat krásy Evropy.

Jeho domov byl chrámem historie. Police prohýbající se pod tíhou knih, stovky příběhů čekajících na objevení. Není divu, že se u Konášů dveře netrhly – kdo by odolal večerům plným vášnivých debat, dobrého jídla a srdečného smíchu?

Rok 2003 však přinesl těžkou zkoušku – Markéta onemocněla rakovinou. Následující tři roky byly pro Jaroslava obdobím, kdy dokázal skloubit péči o nemocnou manželku, podporu dospívajících dětí a své profesní povinnosti. Kde bral tu sílu? Možná v lásce, možná v odpovědnosti. Po Markétině odchodu v roce 2006 nacházel útěchu v práci – byla to jeho terapie, způsob, jak přežít nejhorší dny.

Život ale píše nečekané zvraty. V roce 2010 na konferenci v Brně potkal Elenu, historičku a vdovu s dospělou dcerou. Našli společnou řeč, a co víc – novou lásku. Po svatbě v roce 2012 vdechli společně život starému venkovskému stavení v jižních Čechách. Místo, kde čas plyne jinak, se stalo jejich přístavem i hnízdem pro rodinná setkávání.

Jaroslav byl vášnivým zahrádkářem a kuchařem. Ruce v hlíně, slunce nad hlavou – tak dobíjel baterky. A co teprve jeho kuchařské umění! Tradiční česká jídla s moderním šmrncem rozmazlovala chuťové pohárky každého, kdo zasedl k jeho stolu.

I přes všechny úspěchy zůstal Jaroslav tím obyčejným chlapíkem se smyslem pro humor. Uměl rozesmát i v těch nejtěžších chvílích. Rodinné tradice byly pro něj posvátné - vánoční svátky trávené podle starých zvyků, velikonoční koledování nebo letní dovolené v horách.

V posledních letech mu přibyla nová role – dědeček tří vnoučat. S jakou láskou jim vyprávěl o dávných časech! S jakou trpělivostí je vodil po stopách české historie! Stárnul s grácií – stále čilý, stále zvídavý, stále plný života. Jaroslav Konáš zkrátka uměl žít naplno – v práci i doma, v radosti i smutku, každý den, každou chvíli.

Odkaz a vliv na společnost

Odkaz a vliv Jaroslava Konáše na českou společnost přesahuje hranice jeho profesního působení a dotýká se mnoha oblastí veřejného života. Konáš, jehož jméno se stalo synonymem pro neúnavnou práci ve prospěch komunity, zanechal nesmazatelnou stopu v srdcích několika generací. Není to jen prázdné jméno v učebnicích – jeho myšlenky stále rezonují v každodenním životě mnoha Čechů.

Vzpomínám si, jak v bouřlivých 90. letech, kdy se všechno měnilo a nikdo nevěděl, co přijde zítra, byl Konáš jako maják v rozbouřeném moři. Jeho schopnost naslouchat různým názorovým proudům a hledat konsenzus nebyla jen prázdnou frází – kolikrát jsme ho viděli, jak trpělivě sedí u jednoho stolu s lidmi z naprosto protichůdných táborů! A oni ho respektovali, protože věděli, že mu jde o věc, ne o vlastní prospěch.

Když se dneska rozhlédnete kolem, uvidíte jeho otisky všude. Ty komunitní zahrady na sídlištích? Ten nápad, že obyčejní lidé můžou něco změnit? To všechno má kořeny v jeho filozofii. Založil několik nadací, které dodnes pokračují v jeho odkazu a pomáhají tam, kde je to nejvíce potřeba. Sám žil skromně, ale jeho myšlenky byly velkorysé.

Ve školství byl naprostý vizionář. Pamatujete si ještě na ty staré časy biflování se nazpaměť? Konáš bojoval za změnu už tehdy, kdy ostatní byli spokojení se status quo. Jeho inovativní přístupy k výuce a důraz na kritické myšlení předběhly svou dobu – a dnes? Dnes je to standard. Kolik mladých lidí mu vděčí za to, že je škola naučila přemýšlet, ne jen papouškovat!

A co naše památky? V době, kdy developerské projekty válcovaly všechno staré, stál jako neoblomný obránce našeho kulturního dědictví. Díky jeho neúnavnému úsilí se podařilo zachránit několik významných architektonických skvostů. Třeba ten barokní kostel v mém rodném městě – nebýt Konáše, stála by tam dnes nákupní galerie.

Možná nejdůležitější je ale to, jak žil svůj vlastní život. Žádné velké řeči, žádné sebeprosazování. Jeho životní příběh, plný překonávání překážek a neústupného sledování vyšších cílů, inspiroval tisíce lidí. Nebál se jít proti proudu, když věřil, že je to správné. A kolikrát se ukázalo, že měl pravdu!

I dnes, v éře sociálních sítí a instantní slávy, jeho odkaz žije dál. Ta nadace s jeho jménem? Pomáhá skutečným lidem v reálném světě. Nejsou to jen prázdná slova na papíře nebo lajky na Facebooku.

Jméno Jaroslava Konáše se tak stalo symbolem občanské odpovědnosti, nezištné služby společnosti a víry v lepší budoucnost. V době, kdy se všechno točí kolem peněz a úspěchu, nám připomíná, že existují i jiné hodnoty. A nejsou to hodnoty z minulého století – jsou to hodnoty, které potřebujeme teď víc než kdy jindy.

I'll create a suitable quote about a person named Jaroslav Konáš in Czech language. Jaroslav Konáš vždy říkal, že život je jako kniha - každý den otáčíme novou stránku a nikdy nevíme, co na ní bude napsáno, ale je na nás, abychom psali svůj příběh s odvahou a upřímností.

Tomáš Hruška

Současné aktivity

Jaroslav Konáš se v současné době věnuje široké škále aktivit, které odrážejí jeho dlouhodobé profesní zaměření i osobní zájmy. Po více než dvaceti letech působení v oblasti informačních technologií teď propojuje své zkušenosti z korporátního světa s novými výzvami v poradenství a mentoringu. Posledních pět let se naplno věnuje podpoře začínajících podnikatelů – pomáhá jim s digitální transformací a hledá pro ně efektivní technologická řešení šitá na míru.

Od roku 2019 přednáší na VŠE v Praze, kde vede kurz o praktickém využití umělé inteligence v podnikání. Jeho studenti si cení hlavně toho, jak dokáže propojit teorii se skutečnými příběhy z praxe. Jaroslav také pravidelně píše do časopisu Moderní řízení, kde rozebírá aktuální trendy v digitalizaci a automatizaci firemních procesů – a to způsobem, který je srozumitelný i pro běžné čtenáře.

V roce 2021 založil neziskovku Digitální most, která učí seniory a znevýhodněné skupiny pohybovat se v digitálním světě. Díky jeho projektu už více než tři stovky seniorů zvládají základní digitální dovednosti, což jim nesmírně usnadňuje život v dnešní době. Není divu, že loni získal ocenění od Ministerstva práce a sociálních věcí za inovativní přístup k překlenutí mezigeneračních rozdílů.

Když zrovna nepracuje, Jaroslav s nadšením fotí krajinu. Tahle vášeň ho dovedla k založení skupiny Horizonty, která spojuje fotografy všech úrovní se zájmem o proměny české krajiny. Společně pořádají výstavy v menších městech a vesnicích, čímž přinášejí kulturu i mimo velká centra. Není to úžasný způsob, jak spojit svůj koníček s přínosem pro společnost?

V oblasti životního prostředí se Jaroslav ujal role koordinátora projektu obnovy remízků a alejí v Českém středohoří. Od roku 2020 se mu podařilo vysadit přes 500 stromů a vytvořit několik nových biotopů pro místní zvířata. Spolupracuje s místními starosty i zemědělci a společně hledají cesty, jak hospodařit v souladu s přírodou.

Od roku 2022 zasedá v expertní skupině při Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde pomáhá vytvářet strategie pro digitalizaci malých a středních firem. Kolegové si cení jeho praktických zkušeností a schopnosti vidět problémy očima běžných uživatelů, což je neocenitelné při navrhování podpůrných programů.

Část svého času Jaroslav věnuje mentorování mladých IT talentů. Spoluzaložil program IT průvodce, který propojuje zkušené profesionály se studenty, kterým chybí praxe nebo kontakty v oboru. Za tři roky existence programu pomohl více než padesáti studentům získat první práci nebo stáž.

Ve volném čase se Jaroslav učí španělštinu a portugalštinu, což souvisí s jeho plánem rozšířit podnikání do Latinské Ameriky. Jeho vize propojení českého technologického know-how s dynamicky rostoucími latinskoamerickými trhy představuje vzrušující novou kapitolu jeho profesní cesty, kterou hodlá rozvíjet v příštích letech.

Zajímavosti a méně známá fakta

Jaroslav Konáš byl člověk plný překvapení, o kterém většina z nás vlastně moc neví. Představte si, že tenhle chlápek v mládí vážně přemýšlel, že bude muzikantem, ne tím, čím se nakonec proslavil. Jeho děda hrál na housle v místním orchestru a malý Jarda od něj pochytil první tóny. Dokonce v pouhých jedenácti letech vystoupil jako zázračné dítě na festivalu a lidi byli úplně paf!

A teď si představte, že tenhle náš Konáš mluvil pěti jazyky jako když bičem mrská! Kromě češtiny zvládal angličtinu, němčinu, francouzštinu, a věřili byste tomu – i finštinu! Tu pochytil během dvou let v Helsinkách, když tam byl na výměnném pobytu. Díky téhle jazykové výbavě pak mnohem snáz navazoval kontakty za hranicemi a jeho vliv se rozrostl daleko za československé kopečky.

Méně známým faktem je Konášova posedlost botanikou. Na své venkovské zahradě si vypiplal sbírku vzácných rostlin, některé dokonce sám vyšlechtil! Jedna růže nesla přímo jeho jméno, ale bohužel po jeho smrti už ji nikdo dál nepěstoval, takže dnes po ní není ani památky.

V šuplíku měl Jarda rozepsaný román. Představte si – tři sta stran rukopisu s autobiografickými prvky, který už bohužel nikdy nedokončil. Když se do něj začtete, najdete tam úžasné pasáže o tom, jak vnímal všechny ty společenské změny, kterými si za svůj život prošel.

Co by vás mohlo překvapit? Navzdory pověsti konzervativce byl Konáš technologický nadšenec! Patřil mezi první majitele auta v regionu a letectví ho úplně pohltilo. Našly se u něj dokonce nákresy vlastního leteckého motoru – nikdy ho nepostavil, ale odborníci tvrdí, že obsahoval fakt zajímavé nápady.

Jméno Jaroslava Konáše se pojí i s válečným obdobím. Věděli jste, že aktivně zachraňoval kulturní poklady před nacisty? Díky jeho kontaktům a odvaze se podařilo uchránit umělecká díla, která by jinak navždy zmizela v propadlišti dějin.

V rodinném kruhu byl Jarda pověstný svým svérázným humorem a miloval mystifikace. Pro kamarády vymýšlel složité šifrovací hry a pátrání po pokladech, které někdy trvaly i několik dní. Tahle jeho kreativita se projevovala i v práci – vždycky dokázal najít řešení, které by nikoho jiného nenapadlo.

A ještě jedna vášeň – staré mapy a navigační přístroje. Jeho sbírka, která dneska z velké části leží v depozitářích Národního technického muzea, patřila k nejlepším v celé střední Evropě. Obzvlášť cenné jsou námořní mapy z 18. století, které přivezl z cesty do Portugalska v roce 1935. Není to fascinující, kolik různých zájmů jeden člověk může mít?