Neschopenka při úmrtí v rodině: Co potřebujete vědět

Nárok na neschopenku

Když nás opustí někdo blízký, svět se na chvíli zastaví. Každý z nás potřebuje čas na smutek, slzy i vzpomínky. Naštěstí český zákon pamatuje i na tyto těžké chvíle a nabízí možnost vzít si v práci volno s náhradou mzdy.

Je to jako záchranné lano v rozbouřeném moři - dva dny pro ty, kdo ztratili partnera nebo dítě. Dva dny, kdy se můžete věnovat jen tomu podstatnému. Vyřídit nezbytné papíry, zařídit pohřeb, nebo prostě jen být se svými myšlenkami.

Víte, co je na tom všem nejdůležitější? Že v tom nejste sami. Kolegové v práci to chápou, šéfové jsou většinou vstřícní. Vždyť i oni znají tu tíhu ztráty, tu prázdnotu, která zůstává po odchodu milovaného člověka.

Nebraňte se přijmout pomocnou ruku. Ať už od rodiny, přátel nebo kolegů. Někdy stačí jen tiché objetí, jindy potřebujeme rameno k vyplakání. Každá slza, každý vzdech je součástí procesu loučení. A to volno? To je dar, který vám pomůže najít cestu zpátky do života - pomalu, postupně a vlastním tempem.

Délka uvolnění z práce

Když nás zasáhne ztráta milovaného člověka, svět se na chvíli zastaví. Potřebujeme čas, abychom se mohli nadechnout, vyplakat se a zařídit vše potřebné. Naštěstí na to nejsme sami - i zákon pamatuje na to, že v takových chvílích nemůžeme fungovat jako stroje.

Při úmrtí nejbližších máme nárok na dva dny placeného volna - to platí pro manžela, partnera, děti nebo rodiče. Když nám odejde sourozenec, prarodič nebo tchyně či tchán, můžeme si vzít jeden den. Je to sice krátká doba, ale aspoň něco, že?

Tyhle dny jsou ale jen zákonné minimum. Většina šéfů chápe, že dva dny jsou jako kapka v moři, když se vyrovnáváme se ztrátou blízkého. Můžeme si proto vzít řádnou dovolenou nebo se domluvit na neplaceném volnu. Vždyť kdo by dokázal myslet na práci, když se musí rozloučit s někým, koho měl rád?

Není důvod se stydět za slzy nebo požádat o více času. Smutek si nevybírá termíny v kalendáři a každý z nás se s ním vyrovnává jinak. Proto je fajn vědět, že v téhle těžké životní zkoušce máme aspoň základní oporu v zákoně a často i pochopení u zaměstnavatele.

Výše nemocenské dávky

Když nás zasáhne ztráta milovaného člověka, celý svět se na chvíli zastaví. Není třeba se stresovat prací - máte nárok na volno formou neschopenky. Je to čas, který potřebujete pro sebe, pro rodinu, pro vzpomínky i slzy.

Víte, co je v takové chvíli nejdůležitější? Dopřát si prostor na smutek a nezatěžovat se starostmi o peníze. Systém myslí i na tohle - dostanete nemocenskou podle vašeho běžného výdělku. Je to jako záchranná síť, která vás podrží, když máte hlavu plnou jiných věcí.

Možná vás trápí, co na to řekne šéf? Nemusí. Zaměstnavatelé dobře vědí, že každý z nás může projít podobnou zkouškou. Jsou to přece taky jenom lidi. A proto tu máme jasná pravidla, která chrání každého z nás.

Ten pocit prázdnoty a ztráty je teď obrovský. Ale postupně, den za dnem, začnete zase nacházet sílu. Nejdůležitější je nebýt na to sám. Rodina, přátelé, ale i systém sociální podpory - všichni jsou tu proto, aby vám pomohli znovu najít půdu pod nohama.

Potřebné dokumenty

V době, kdy nás zasáhne ztráta milovaného člověka, potřebujeme především čas. Čas na smutek, na slzy, na vzpomínky. Není třeba se stydět za to, že momentálně nedokážeme fungovat v práci jako obvykle. Naše tělo i duše si žádají prostor pro zpracování této těžké životní zkoušky.

Příbuzný	Délka neschopenky
Manžel / Manželka	2 dny
Dítě	2 dny
Rodič	1 den
Sourozenec	1 den

Možná vás překvapí, že stát s touto situací počítá. Máte plné právo vzít si v takové chvíli neschopenku a věnovat se pouze sobě a rodině. Stačí zajít za svým doktorem s úmrtním listem a on už bude vědět, co dělat.

Doba, po kterou můžete zůstat doma, se odvíjí od toho, koho jste ztratili. Když odejde někdo tak blízký jako rodič, dítě nebo životní partner, dostanete naturally více času než při úmrtí vzdálenějšího příbuzného. Je to logické - čím užší pouto, tím hlubší rána v duši.

Každý z nás prochází truchlením po svém. Někdo potřebuje být sám, jiný vyhledává společnost. Někdo pláče, jiný mlčí. Všechny tyto reakce jsou naprosto v pořádku. Hlavní je dopřát si čas na zotavení a nespěchat. Ten prostor, který vám neschopenka poskytne, využijte tak, jak zrovna potřebujete.

Žádost o neschopenku

Když nám odejde někdo blízký, svět se na chvíli zastaví. V takových momentech potřebujeme hlavně prostor nadechnout se a zpracovat, co se vlastně stalo. Volno na zotavenou, kterému se běžně říká neschopenka, je naprosto přirozený krok. Vždyť kdo by dokázal myslet na práci, když se musí rozloučit s milovaným člověkem?

Každý vztah je jiný, a proto i délka volna se různí - jinak to bude při ztrátě rodiče, jinak při odchodu vzdálenějšího příbuzného. Zákoník práce tohle všechno zohledňuje, takže se nemusíte bát, že byste o něco přišli. Navíc většina šéfů má pochopení - vždyť i oni jsou jenom lidi a znají bolest ze ztráty.

V téhle těžké době je fajn vědět, že máte kolem sebe lidi, na které se můžete spolehnout. Zavolejte kamarádce, zajděte na kafe se sestrou, nechte si pomoct. A hlavně - dejte si čas. Papírování a zařizování nikam neuteče, nejdřív potřebujete nabrat sílu. Vždyť i ta nejtěžší cesta začíná prvním krokem, tak proč ho neudělat s podporou těch, kteří tu jsou pro vás.

Podání žádosti

Když nám odejde někdo blízký, svět se na chvíli zastaví. Není třeba se ale stresovat pracovními povinnostmi - zákon pamatuje i na tyto těžké životní momenty.

Víte, jak je to vlastně s volnem v práci? Je to jednoduché - stačí zajít na matriku pro úmrtní list a pak navštívit svého praktického lékaře. Ten vám vystaví neschopenku, díky které můžete být doma se svými nejbližšími.

Délka volna se odvíjí od toho, kdo nám odešel - může to být jeden až tři dny, během kterých dostanete náhradu mzdy. Šéf vám tohle volno musí dát, je to vaše zákonné právo.

Někdy je těžké přiznat si, že potřebujeme čas na smutek. Vždyť kolikrát slýcháme musíš být silný nebo život jde dál. Jenže každý z nás potřebuje prostor na rozloučení a zpracování ztráty. Proto si ten čas vemte - obejměte své blízké, zavzpomínejte, vyplačte se. To nejdůležitější teď není práce, ale vaše duševní pohoda a rodina.

Zaměstnavatel a neschopenka

Když nás zasáhne ztráta milovaného člověka, svět se na chvíli zastaví. Naštěstí zákoník práce myslí i na tyto těžké životní momenty a nabízí nám prostor na vydechnutí v podobě placeného volna. Nejde přece jen tak mávnutím kouzelné hůlky přejít od smutku zpět do každodenního shonu.

Podle toho, koho jsme ztratili, máme nárok na jeden až tři dny volna, během kterých dostáváme normální mzdu. Je to čas, kdy se můžeme v klidu rozloučit, zařídit nezbytné věci a hlavně - být se svými nejbližšími.

Dnešní zaměstnavatelé už naštěstí chápou, že truchlení nejde napasovat do škatulky několika dnů. Proto mnoho z nich nabízí možnost postupného návratu do práce, třeba formou home office nebo zkrácených úvazků. Vždyť kdo z nás by dokázal hned naskočit zpět do pracovního kolotoče s plnou hlavou starostí a bolestí v srdci?

Nejdůležitější je dát si čas. Ten proces nejde uspěchat a každý ho prožívá jinak. Někdy pomůže obyčejný rozhovor s kolegy, jindy zase chvilka o samotě. Hlavní je vědět, že v tom nejsme sami a že i systém stojí při nás.

Neschopenka v případě úmrtí v rodině je právem zaměstnance, ale i symbolem pochopení ze strany zaměstnavatele, že smutek si žádá svůj čas.

Zdeněk Dvořáček

Další možnosti podpory

Když nás život zaskočí těžkou situací, není ostudou požádat o pomocnou ruku. Kromě neschopenky, která nám dá prostor nadechnout se, máme v Česku spoustu možností, kam se obrátit. Víte, že někdy stačí jen zavolat kamarádce na kafe a vypovídat se? Naši blízcí bývají často tím nejlepším lékem - dokážou obejmout, vyslechnout nebo třeba pohlídat děti, když potřebujeme chvilku pro sebe.

Jasně, jsou chvíle, kdy už nestačí jen přátelské popovídání. A to je přesně ten moment, kdy může odborná pomoc udělat obrovský rozdíl. Psycholog nebo terapeut nejsou žádné strašáky - jsou to profíci, kteří vám pomůžou udělat si v hlavě pořádek a najít cestu ven z té mlhy.

Požádat o pomoc není slabost - právě naopak. Je to jako když si při túře přiznáme, že potřebujeme na chvíli zastavit a nabrat dech. Díky tomu pak můžeme pokračovat dál, silnější než předtím. Vždyť i ty nejtěžší životní kopce se lépe zdolávají, když na to nejsme sami.

Psychická pomoc a poradenství

Když nám odejde někdo blízký, svět se na chvíli zastaví. Je to, jako když vám někdo vytrhne kus srdce - bolí to a nevíte, jak dál. Každá slza, každý moment smutku je naprosto v pořádku. Vždyť kdo by dokázal fungovat jako obvykle, když se mu život obrátil vzhůru nohama?

Neschopenka po úmrtí v rodině není jen kus papíru - je to čas, který si můžeme a máme dopřát. Čas na pláč, na vzpomínky, na vyřízení všeho potřebného. Někdy prostě potřebujeme vypnout, zavřít dveře před světem a jen dýchat. A víte co? Je to naprosto přirozené.

Někdo potřebuje být sám, jiný se raději obklopí rodinou. Neexistuje žádný manuál na smutek. Můžete brečet do polštáře, procházet se v přírodě nebo hodiny mluvit s přáteli. Cokoliv vám pomůže, je správné.

Jestli cítíte, že je toho na vás moc, nebojte se říct si o odbornou pomoc. Není to známka slabosti, ale moudrosti. Ten těžký mrak nad hlavou se jednou rozplyne, i když tomu teď možná nevěříte. Zatím si dejte čas, který potřebujete. Život píše novou kapitolu a vy na ni nejste sami.