Jasmín popínavý: Voňavá krása, která promění vaši zahradu

Původ a rozšíření jasmínu popínavého

Jasmín popínavý (Jasminum polyanthum) původně pochází z jihozápadní Číny, konkrétně z horských oblastí provincie Yunnan, kde se přirozeně vyskytuje v nadmořských výškách mezi 1500 až 3000 metrů. V těchto oblastech roste ve volné přírodě jako součást místních lesních ekosystémů, kde se vine po stromech a keřích. Díky své přizpůsobivosti a atraktivnímu vzhledu se postupně rozšířil do mnoha dalších částí světa.

První záznamy o pěstování jasmínu popínavého mimo jeho přirozený areál pocházejí z počátku 20. století, kdy byl představen evropským zahradníkům. Rostlina si rychle získala oblibu díky svým výrazně vonícím květům a schopnosti rychle pokrýt velké plochy. Z Evropy se následně rozšířila do Severní Ameriky, kde se stala oblíbenou okrasnou rostlinou zejména v teplejších oblastech.

V současnosti se jasmín popínavý pěstuje po celém světě, především v subtropických a mírných pásmech. Velmi dobře se mu daří ve Středomoří, kde se stal běžnou součástí zahradní architektury. V některých oblastech, například v jižní Austrálii a na Novém Zélandu, se dokonce začal chovat invazivně a vytlačuje původní druhy rostlin.

V České republice se jasmín popínavý pěstuje především jako pokojová nebo přenosná rostlina, protože není zcela mrazuvzdorný. V teplejších oblastech jižní Moravy a ve městech, kde vzniká tepelný ostrovní efekt, může být při dobré ochraně pěstován i venku, musí být však na zimu důkladně zabezpečen proti mrazu. Nejlépe se mu daří v zimních zahradách a světlých interiérech, kde může dosáhnout působivých rozměrů.

Zajímavostí je, že v oblastech svého původního výskytu v Číně byl jasmín popínavý tradičně využíván nejen jako okrasná rostlina, ale také v tradiční medicíně. Místní obyvatelé používali jeho květy k přípravě čajových nálevů s údajnými uklidňujícími účinky. V současné době se však především v Asii pěstuje ve velkém měřítku pro parfumérský průmysl, kde se jeho vonné silice využívají k výrobě parfémů a vonných esencí.

Rozšíření jasmínu popínavého významně ovlivnily také klimatické změny posledních desetiletí. V některých oblastech, kde dříve nemohl přežít zimní období, se nyní úspěšně pěstuje venku. Tento trend je patrný zejména v jižní Evropě a v přímořských oblastech, kde mírnější zimy umožňují jeho celoroční venkovní pěstování. V těchto lokalitách se stal oblíbenou volbou pro ozdobu pergol, zdí a plotů, kde vytváří husté zelené stěny provoněné květy.

Botanický popis rostliny a květů

Jasmín popínavý je vytrvalá, opadavá nebo stálezelená liána, která může dorůst úctyhodné délky až 12 metrů. Její stonky jsou dlouhé, tenké a ohebné, schopné se ovíjet kolem různých opor. Mladé výhonky mají světle zelenou barvu a postupně dřevnatí, přičemž získávají hnědavý odstín. Rostlina se vyznačuje rychlým růstem a schopností pokrýt během několika sezón rozsáhlé plochy.

Listy jasmínu jsou vstřícně postavené, složené ze 3-7 lístků, které jsou vejčitého až kopinatého tvaru. Jednotlivé lístky dosahují délky 2-5 centimetrů a mají sytě zelenou barvu s lesklým povrchem. Na okrajích jsou celokrajné a jejich žilnatina je dobře patrná. V teplejších oblastech si rostlina může udržet listy po celý rok, v chladnějších regionech na zimu opadávají.

Květy jsou charakteristickým a nejvýraznějším znakem této rostliny. Vykvétají od června do září v bohatých vrcholičnatých květenstvích. Jednotlivé květy jsou čistě bílé, hvězdicovitého tvaru s typicky uspořádanými korunními plátky v počtu 4-9. Průměr květu se pohybuje mezi 2-3 centimetry. Nejvýraznějším rysem květů je jejich intenzivní, sladká a podmanivá vůně, která je nejsilnější během večerních hodin. Tato charakteristická vůně přitahuje mnoho opylovačů, zejména noční motýly.

Květní kalich je zelený, trubkovitý, zakončený drobnými špičatými cípy. Koruna květu je talířovitá s dlouhou trubkou, která se na konci rozšiřuje do plochého terče tvořeného jednotlivými plátky. Tyčinky jsou dvě, přirostlé ke korunní trubce, s výraznými prašníky produkujícími žlutý pyl. Semeník je svrchní, dvoupouzdrý.

Po odkvětu se za příznivých podmínek mohou vytvořit plody - černé bobule, které však v našich klimatických podmínkách dozrávají jen zřídka. Kořenový systém je mohutný a rozvětvený, což rostlině umožňuje efektivně získávat vodu a živiny z půdy a poskytuje dobrou stabilitu. Rostlina vytváří také podzemní výběžky, pomocí kterých se může vegetativně rozmnožovat.

Jasmín popínavý se vyznačuje schopností adaptace na různé světelné podmínky. Nejlépe však prospívá na stanovištích s dostatkem světla, ale částečným stíněním během nejprudšího poledního slunce. Rostlina je známá svou odolností vůči běžným chorobám a škůdcům, což z ní činí oblíbenou volbu pro zahradní výsadby. V příznivých podmínkách může jedna rostlina vytvořit během vegetační sezóny několik stovek květů, které postupně rozkvétají a naplňují okolí svojí charakteristickou vůní.

Nároky na pěstování a stanoviště

Jasmín popínavý patří mezi nenáročné rostliny, které se dokáží přizpůsobit různým podmínkám pěstování. Nejlépe se mu daří na slunném až polostinném stanovišti, kde může naplno rozvinout svůj růstový potenciál a bohatě kvést. Přímé polední slunce mu však příliš nesvědčí, zejména v horkých letních měsících, kdy může docházet k popálení listů. Ideální je proto umístění na východní nebo západní straně, kde rostlina získá dostatek světla, ale zároveň je chráněna před nejintenzivnějším poledním žárem.

Co se týče půdních podmínek, jasmín preferuje humózní, středně těžkou půdu s dobrou drenáží. Půda by měla být mírně kyselá až neutrální, s pH v rozmezí 6,0-7,0. Důležitá je pravidelná zálivka, zejména v období růstu a kvetení, půda by však nikdy neměla být přemokřená, neboť to může vést k hnilobě kořenů. V zimním období zálivku výrazně omezujeme, substrát by měl být pouze mírně vlhký.

Během vegetačního období je vhodné rostlinu pravidelně přihnojovat, nejlépe komplexním hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který podporuje tvorbu květů. Hnojení provádíme od jara do konce léta v intervalu přibližně dvou až tří týdnů. Na podzim hnojení zcela vynecháváme, aby rostlina mohla včas zazimovat.

V našich klimatických podmínkách je třeba věnovat pozornost zimní ochraně, zejména u mladých rostlin. Přestože je jasmín popínavý relativně odolný a snese i krátkodobé poklesy teplot pod bod mrazu, je vhodné jej na zimu chránit. Kořenový bal můžeme zamulčovat vrstvou listí nebo slámy, nadzemní část lze obalit netkanou textilií nebo chvojím. Rostliny pěstované v nádobách je lepší na zimu přemístit do chladnější, ale bezmrazé místnosti.

Pro optimální růst a bohaté kvetení potřebuje jasmín popínavý oporu, po které se může pnout. Vhodné jsou treláže, pergoly nebo drátěné konstrukce. Pravidelný řez je důležitou součástí péče - provádíme jej brzy na jaře před začátkem vegetace. Odstraňujeme přestárlé, poškozené a překřížené výhony, případně zkracujeme příliš dlouhé šlahouny. Tímto způsobem podpoříme větvení a následné kvetení.

V případě pěstování v nádobách je důležité zvolit dostatečně prostorný kontejner s drenážními otvory. Přesazování provádíme každé 2-3 roky na jaře, přičemž používáme kvalitní zahradnický substrát obohacený o kompost. Při výsadbě na trvalé stanoviště dodržujeme vzdálenost minimálně 1,5 metru od okolních rostlin, aby měl jasmín dostatek prostoru pro růst a aby nedocházelo k vzájemnému konkurenčnímu boji o živiny a vodu.

Způsoby množení a výsadby

Jasmín popínavý lze množit několika osvědčenými způsoby, přičemž každý z nich má své specifické výhody. Nejběžnějším způsobem množení je řízkování, které se provádí v letních měsících, nejlépe od června do srpna. Používají se polovyzrálé řízky dlouhé přibližně 10-15 centimetrů, které se odebírají z letošních výhonů. Řízky by měly obsahovat alespoň dva až tři páry listů, přičemž spodní pár se odstraní a horní listy se zkrátí na polovinu, aby se snížil odpar vody. Před zasazením je vhodné namočit spodní část řízku do stimulátoru zakořeňování.

Další možností je množení pomocí hřížení, které se provádí na jaře nebo na podzim. Při této metodě se ohnou mladé, ohebné výhony k zemi a v místě ohybu se lehce naříznou. Naříznuté místo se zasype kvalitním substrátem a zatíží se kamenem. Po zakořenění, které obvykle trvá jednu vegetační sezónu, se zakořeněná část oddělí od mateřské rostliny a přesadí na požadované místo.

Pro výsadbu jasmínu popínavého je ideální vybrat polostinné až slunné stanoviště s dobře propustnou, humózní půdou. Rostlina potřebuje oporu, po které bude šplhat, proto je vhodné ji vysazovat podél plotů, pergol nebo treláží. Před samotnou výsadbou je nutné připravit dostatečně velkou jámu, přibližně 40x40 centimetrů, která se vyplní směsí zahradního kompostu a kvalitní zeminy. Do takto připravené jámy se zasadí rostlina tak, aby byl kořenový krček v úrovni okolního terénu.

Po výsadbě je důležité rostlinu důkladně zalít a mulčovat okolí výsadby vrstvou organického materiálu, který pomůže udržet vlhkost a potlačit růst plevelů. V prvním roce po výsadbě je třeba věnovat zvýšenou pozornost zálivce, zejména v období sucha. Jasmín popínavý sice není náročný na péči, ale pravidelná zálivka v počátečním období je klíčová pro jeho dobré zakořenění a následný růst.

Pro podporu bohatého kvetení je vhodné na jaře aplikovat komplexní hnojivo s vyšším obsahem draslíku a fosforu. Mladé rostliny je také dobré v prvních letech po výsadbě na zimu přikrýt chvojím nebo netkanou textilií, aby se ochránily před případnými mrazy. S přibývajícím věkem se rostliny stávají odolnějšími a tato ochrana již není nutná.

Při výsadbě více rostlin je třeba dodržet rozestup minimálně 1,5 metru mezi jednotlivými jedinci, aby měly dostatek prostoru pro růst a větvení. V případě pěstování jasmínu jako živého plotu lze rozestupy zmenšit na 1 metr, ale je třeba počítat s pravidelným tvarováním a údržbou.

Péče během vegetačního období

Během vegetačního období vyžaduje jasmín popínavý pravidelnou a důslednou péči, která zajistí jeho zdravý růst a bohaté kvetení. Základem je pravidelná zálivka, přičemž půda by měla být stále mírně vlhká, ale nikdy ne přemokřená. V horkých letních dnech je vhodné zalévat ráno nebo večer, kdy se voda nebude rychle odpařovat. Rostlině prospívá také rosení listů, které zvyšuje vzdušnou vlhkost a pomáhá předcházet napadení škůdci.

Hnojení je další klíčovou součástí péče, přičemž během vegetačního období by mělo probíhat každé dva až tři týdny. Nejvhodnější jsou komplexní hnojiva s vyváženým poměrem živin, případně speciální hnojiva určená pro kvetoucí popínavé rostliny. Na jaře můžeme použít hnojiva s vyšším obsahem dusíku pro podporu růstu nových výhonů, později během sezóny je vhodné přejít na hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu pro podporu kvetení.

Pravidelný řez je nezbytný pro udržení kompaktního tvaru a podporu bohatého kvetení. První řez provádíme časně na jaře, kdy odstraníme přemrzlé, poškozené nebo suché části rostliny. Během vegetace pak průběžně zastřiháváme příliš dlouhé výhony a odstraňujeme odkvetlé květy, což podporuje tvorbu nových květů. U starších rostlin je vhodné provést také prosvětlovací řez, který zajistí lepší přístup světla do vnitřní části rostliny.

Důležitou součástí péče je také pravidelná kontrola zdravotního stavu. Jasmín popínavý může být napaden různými škůdci, nejčastěji mšicemi nebo sviluškami. Při prvních příznacích napadení je třeba zasáhnout vhodným postřikem, přičemž preferujeme biologické přípravky. Preventivně působí pravidelné rosení listů a udržování optimální vzdušné vlhkosti.

V průběhu vegetačního období je také důležité kontrolovat oporu, po které se jasmín pne. Mladé výhony je třeba včas navádět na oporu a případně je přivazovat, aby rostlina rostla požadovaným směrem. Používáme měkké úvazky, které nepoškodí stonky. Při pěstování v nádobách je nutné pravidelně kontrolovat, zda rostlina nemá nedostatek prostoru pro kořeny a případně ji přesadit do větší nádoby.

Mulčování půdy okolo rostliny pomáhá udržovat vlhkost a potlačuje růst plevelů. Jako mulč můžeme použít kůru, slámu nebo kompost. V létě je vhodné půdu okolo rostliny pravidelně kypřit, což zajistí lepší přístup vody a vzduchu ke kořenům. Při pěstování na balkoně nebo terase dbáme na dostatečný odtok vody z nádoby, aby nedocházelo k přemokření substrátu.

Řez a tvarování popínavého jasmínu

Popínavý jasmín vyžaduje pravidelnou péči v podobě řezu a tvarování, aby si zachoval svůj atraktivní vzhled a bohatě kvetl. Hlavní řez provádíme na jaře, ideálně v březnu nebo začátkem dubna, než rostlina začne aktivně růst. V této době odstraňujeme především staré, poškozené a nemocné výhony, které by mohly bránit zdravému růstu rostliny. Současně provedeme i základní tvarovací řez, kterým regulujeme velikost a směr růstu jasmínu.

Při jarním řezu je důležité odstranit všechny zmrzlé části rostliny, které nepřežily zimní období. Zkracujeme loňské výhony přibližně o třetinu jejich délky, čímž podpoříme větvení a tvorbu nových květních pupenů. U starších rostlin můžeme provést i radikálnější zmlazovací řez, při kterém seřízneme hlavní větve až na výšku 30-50 cm nad zemí. Tento drastický řez však provádíme pouze jednou za několik let, když rostlina příliš zhoustne nebo zestárne.

Během vegetačního období je vhodné průběžně zastřihávat příliš dlouhé nebo nevhodně rostoucí výhony, které narušují celkový tvar rostliny. Po odkvětu, což bývá obvykle v červenci, provedeme lehký udržovací řez. Odstraníme odkvetlé části a zkrátíme přerostlé výhony, čímž podpoříme druhou vlnu kvetení, která může nastat koncem léta.

Pro správné tvarování je klíčové mít představu o požadovaném vzhledu rostliny. Jasmín můžeme vést po různých oporách jako jsou treláže, pergoly nebo zdi. Mladé výhony pravidelně přivazujeme k opoře ve směru, kterým chceme, aby rostlina rostla. Při vyvazování dbáme na to, aby úvazky nebyly příliš těsné a nezařezávaly se do kůry.

V případě pěstování jasmínu jako živého plotu je důležité pravidelné zastřihávání bočních výhonů, aby plot zůstal kompaktní a hustý. Toto tvarování provádíme během celé vegetační sezóny, přičemž dbáme na to, aby spodní část rostliny nezůstávala holá. Proto necháváme spodní větve o něco delší než horní, čímž zajistíme dostatečný přísun světla i do spodních partií.

Při řezu vždy používáme ostré a čisté nástroje, abychom minimalizovali riziko přenosu chorob a zajistili čisté řezy, které se dobře hojí. Větší rány ošetříme stromovým balzámem, který chrání rostlinu před infekcí a podporuje hojení. Po každém větším řezu je vhodné rostlinu přihnojit a důkladně zalít, což podpoří regeneraci a tvorbu nových výhonů.

U popínavého jasmínu je také důležité kontrolovat jeho růst, aby se příliš nerozrostl do nežádoucích prostor. Pravidelným řezem a tvarováním můžeme efektivně regulovat jeho velikost a směr růstu, což je zvláště důležité v menších zahradách nebo na balkonech a terasách, kde je prostor omezený.

Nejčastější choroby a škůdci

Popínavý jasmín může být napaden různými chorobami a škůdci, které mohou významně ovlivnit jeho zdraví a celkový vzhled. Mezi nejčastější choroby patří padlí, které se projevuje bělavým povlakem na listech a mladých výhoncích. Tato houbová choroba se objevuje zejména v období vysoké vzdušné vlhkosti a při nedostatečné cirkulaci vzduchu. Napadené části rostliny postupně žloutnou, deformují se a mohou předčasně opadávat.

Další závažnou chorobou je černá skvrnitost listů, která vytváří charakteristické tmavé skvrny na listech jasmínu. Tato choroba se šíří především během vlhkého počasí a může způsobit předčasný opad listů. Pro prevenci je důležité pravidelně odstraňovat napadené listy a zajistit dobrou cirkulaci vzduchu mezi větvemi.

Mezi škůdce, kteří často napadají jasmín, patří především mšice. Tyto drobné hmyzí škůdce najdeme hlavně na mladých výhoncích a pupenech, kde sají rostlinné šťávy. Následkem jejich činnosti dochází k deformaci listů a zpomalení růstu. Mšice navíc produkují medovici, na které se často objevují černě. Při silném napadení může dojít k významnému oslabení rostliny.

Problematické mohou být také svilušky, které vytvářejí jemnou pavučinku na spodní straně listů. Jejich přítomnost se projevuje drobnými světlými skvrnami na listech, které později hnědnou a zasychají. V případě masivního výskytu svilušek může dojít k předčasnému opadu listů a celkovému oslabení rostliny.

Významným škůdcem je také štítenka, která vytváří na větvích a listech charakteristické štítky. Tyto přisedlé škůdce lze poznat podle malých okrouhlých útvarů na kůře a listech. Štítenky sají rostlinné šťávy a při silném napadení způsobují žloutnutí listů, usychání větví a celkové chřadnutí rostliny.

Pro účinnou ochranu jasmínu před chorobami a škůdci je klíčová prevence. Ta zahrnuje především správnou zálivku (zalévat ke kořenům, ne na listy), pravidelné průklesty pro zajištění dobré cirkulace vzduchu a odstraňování napadených částí rostliny. Důležité je také pravidelné hnojení, které posiluje přirozenou obranyschopnost rostliny.

V případě výskytu chorob nebo škůdců je možné použít vhodné ochranné přípravky. Pro ekologické pěstování se doporučují biologické preparáty nebo přírodní postřiky, například výluh z kopřiv nebo přeslička. Při silnějším napadení lze sáhnout po chemických přípravcích, ale vždy je třeba dodržovat doporučené dávkování a aplikovat je v době, kdy jasmín nekvete, aby nedošlo k ohrožení opylovačů.

Využití v zahradě a na pergolách

Jasmín popínavý představuje ideální volbu pro ozdobení zahradních konstrukcí a pergol, kde vytváří působivou přírodní clonu. Tato rostlina se výborně přizpůsobuje různým typům podpůrných konstrukcí a dokáže během několika sezón pokrýt rozsáhlé plochy svými bujně rostoucími výhonky. Na pergolách vytváří příjemný stín a v době květu naplní celou zahradu podmanivou vůní.

Pro maximální využití jasmínu v zahradní architektuře je vhodné jej vysadit podél plotů, treláží nebo nechat pnout po fasádě domu. Rostlina může dorůst až do výšky 8-10 metrů, proto je důležité zajistit dostatečně pevnou oporu. Na pergolách se obzvláště dobře vyjímá v kombinaci s jinými popínavými rostlinami, například s planými růžemi nebo clematis, které kvetou v odlišných obdobích a vytváří tak zajímavý barevný kontrast po celou sezónu.

V moderním zahradním designu se jasmín popínavý často využívá k vytvoření přírodních zelených stěn, které mohou efektivně oddělovat různé části zahrady nebo vytvářet intimní zákoutí. Jeho husté olistění poskytuje výborné útočiště pro drobné ptactvo, čímž přispívá k biodiverzitě zahrady. Na terasách a balkónech lze jasmín pěstovat v prostorných nádobách s oporou, kde vytvoří živou, voňavou clonu poskytující soukromí.

Při plánování umístění jasmínu je třeba myslet na to, že rostlina preferuje slunné až polostinné stanoviště. V případě využití na pergole je vhodné zajistit, aby část rostliny měla přístup k přímému slunci, což podpoří bohaté kvetení. Jasmín lze také využít k zakrytí méně atraktivních prvků v zahradě, jako jsou komposty nebo hospodářské budovy.

Pro vertikální zahrady představuje jasmín popínavý skvělou volbu díky své schopnosti rychle pokrýt velké plochy. Na zahradních konstrukcích vytváří během letních měsíců příjemnou mikroklima, které ocení nejen lidé, ale i různé druhy užitečného hmyzu. Pravidelným zastřihováním lze jasmín tvarovat a udržovat v požadovaném tvaru, což je zvláště důležité u menších zahrad nebo tam, kde rostlina slouží jako živý plot.

V zimním období, kdy jasmín shazuje listy, jeho spletité větve vytváří zajímavou texturu na zahradních konstrukcích. Toto období je ideální pro provedení údržbového řezu a případnou úpravu podpůrné konstrukce. Na jaře pak rostlina znovu obrazí a pokračuje ve svém bujném růstu, přičemž každým rokem zhušťuje své olistění a zvětšuje pokrytou plochu.

Vůně a její využití v parfumerii

Jasmín popínavý patří mezi nejcennější rostliny v parfumářském průmyslu, kde jeho éterické oleje představují jednu z nejdražších parfémových složek na světě. Vůně jasmínu je komplexní a mnohovrstevnatá, obsahující více než 300 různých chemických sloučenin, které společně vytvářejí charakteristickou jasmínovou vůni. Nejintenzivnější aroma vydávají květy v noci, kdy se otevírají a lákají noční opylovače.

Pro získání jasmínového oleje se používá především metoda enfleurage nebo extrakce rozpouštědly, přičemž z jedné tuny čerstvých květů se získá pouze asi 1,5 kilogramu absolutní esence. Tento náročný proces vysvětluje vysokou cenu jasmínového oleje na trhu. Květy se musí sbírat ručně časně ráno, kdy obsahují nejvyšší koncentraci vonných látek.

V parfumerii se jasmínová vůně využívá jako základní složka mnoha prestižních parfémů, kde působí jako tzv. srdcová nota. Její komplexnost umožňuje kombinaci s různými dalšími vůněmi - od květinových přes dřevité až po orientální. Jasmínová esence obsahuje benzylacetát, indol, linalool a další látky, které společně vytvářejí charakteristickou sladkou, květinovou a lehce animální vůni.

Parfuméři oceňují jasmín pro jeho schopnost harmonizovat různé vonné složky a dodávat parfémům hloubku a trvanlivost. Významnou roli hraje především v luxusních dámských parfémech, kde se často kombinuje s růží, ylang-ylang nebo pomerančovým květem. V moderní parfumerii se využívají také syntetické náhrady jasmínové vůně, které jsou cenově dostupnější, nicméně nemohou plně nahradit komplexnost přírodní jasmínové esence.

Zajímavostí je, že jasmínová vůně má také prokázané aromaterapeutické účinky. Působí antidepresivně, zmírňuje úzkost a podporuje pozitivní náladu. V aromterapii se proto často využívá při léčbě stresu a nespavosti. Tradiční využití jasmínu v parfumerii sahá až do starověku, kdy byl ceněn v Egyptě, Persii a Indii nejen pro svou vůni, ale i pro své údajné afrodiziakální účinky.

Současný parfumářský průmysl stále více klade důraz na udržitelnou produkci jasmínové esence. Vznikají specializované pěstitelské farmy, které se zaměřují na ekologické pěstování jasmínu a šetrnou extrakci vonných látek. Významná produkce jasmínu pro parfumářský průmysl se soustřeďuje především v jižní Francii, Egyptě, Indii a Maroku, kde klimatické podmínky umožňují optimální růst a vysokou kvalitu květů.

Jasmín popínavý je jako bílá krajka na zdi, která šplhá vzhůru za sluncem a opájí nás svou sladkou vůní v teplých letních večerech

Květoslava Horáčková

Nejpopulárnější odrůdy pro české zahrady

Pro české zahrady se výborně hodí několik osvědčených odrůd popínavého jasmínu, které se dokáží přizpůsobit našim klimatickým podmínkám. Jasminum officinale je klasickou a velmi oblíbenou volbou, která dorůstá výšky až 8 metrů a vyznačuje se nádhernými bílými květy s intenzivní vůní. Tato odrůda je mezi českými zahrádkáři oblíbená především díky své odolnosti a schopnosti přežít i chladnější zimy, pokud je vysazena na chráněném místě.

Jasminum nudiflorum, známý také jako jasmín nahokvětý, je další výbornou volbou pro české podmínky. Tento zimní jasmín kvete již od prosince do března a jeho jasně žluté květy rozzáří zahradu v období, kdy většina rostlin odpočívá. Je mimořádně odolný vůči mrazu a nevyžaduje speciální péči, což z něj činí ideální volbu i pro méně zkušené pěstitele.

Pro menší zahrady a balkóny se skvěle hodí Jasminum polyanthum, který je kompaktnější a lze jej pěstovat i v nádobách. Tento druh nabízí růžově zbarvená poupata, která se později rozvinou do bílých, silně vonících květů. V českých podmínkách je však nutné jej na zimu umístit do bezmrazého prostoru, ideálně do zimní zahrady nebo chladnější místnosti.

Mezi další oblíbené kultivary patří Jasminum sambac, který je sice náročnější na pěstování, ale odměňuje se celoročním kvetením a intenzivní vůní. V našich podmínkách je nutné jej pěstovat jako pokojovou rostlinu nebo jej na léto umístit ven a na zimu zase dovnitř. Jeho květy se používají k výrobě jasmínového čaje a parfémů.

Jasminum beesianum je méně známou, ale velmi perspektivní odrůdou pro české zahrady. Vyznačuje se tmavě růžovými až červenými květy a je poměrně odolný vůči chladu. Dorůstá výšky kolem 3 metrů a jeho květy, ačkoliv menší než u běžného jasmínu, vydávají jemnou, příjemnou vůni.

Pro začínající pěstitele je vhodný Jasminum stephanense, hybrid vyznačující se růžovými květy a dobrou odolností. Tento kultivar je méně náročný na péči a dobře snáší i částečný stín. V českých podmínkách spolehlivě přezimuje při základní ochraně kořenového systému mulčováním.

Při výběru odrůdy je důležité vzít v úvahu místní podmínky, zejména orientaci výsadby a možnosti zimní ochrany. Všechny zmíněné druhy vyžadují oporu pro pnutí, ať už jde o treláž, pergolu nebo plot. Půda by měla být dobře propustná, výživná a mírně kyselá až neutrální. V českých podmínkách se osvědčilo vysazovat jasmín na jaře, aby měl dostatek času zakořenit před příchodem zimy. Pravidelné přihnojování během vegetačního období a správný řez na jaře zajistí bohaté kvetení a zdravý růst rostliny.